Příběhy a obrázky od návštěvníků stránek jako jste třeba vy! | ||
|
Obávaná čtyřbodová hůl Elisa DeCarlo 5. července 2009 Copyright 2009 Elisa DeCarlo |
Když jsem viděla, jak na těchto jinak nádherných stránkách byla popisována čtyřbodová hůl, musela jsem se prostě ozvat. V mém sousedství je hodně postarších usedlíků. Všechny ty roky vídám starší jak se belhají o holi, na vozíku a různých jiných holí. Většina holí je kovová a některé jsou čtyřbodové. V minulosti, bych si to kolem nich vykračovala v podpatkách s nosánkem nahoru. Teď když bych si dala nosánek nahoru, spadla bych přímo na čumák, protože můj mozek už neví, kde mám nohy. Před pár lety, jsem onemocněla a tato nemoc zhoršila stav, o kterém jsem ani nevěděla, že jím trpím: ataxie. Vždycky jsem byla nemotorné děcko, které spadlo z kladiny, ale tohle bylo úplně něco jiného. Lidé s ataxií mají problém s balancí a koordinací, zvláště s rovnováhou. Můj mozek má malou představu, co moje spodní část dělá nebo kde je. Z nějakého důvodu je můj stav obzvláště špatný v horkém počasí, takže jsem poslední léta strávila zavřená v bytě, když teploty přesahovaly přes 30 stupňů celsia. Neurologové rádi vyžadují: "Běžte rychle na konec chodby, obraťte se, a pak rychle zpátky." Ti sadističtí bastardi vědí, že se budu po chodbě potácet, otočím se, narazím do stěny a sotva se k nim vrátim celá... Můj život se stal neutuchající špatnou němou komedií. Takže se stalo, že jsem se stala nejmladším děckem ve svém sousedství s... čtyřbodovou holí. Je to docela krásná hůl pro svůj typ, různé odstíny modré, které pasují k mému šatníku. Chození s ní vyžaduje zvyk: když se opřu příliš, projede mou rukou bolest. Protože jsem pravoruká, držení jí v levé ruce je trochu katastrofa; nakopávám ji, když jdu. Nebo se vyklá či ji překračuji. Navíc to s sebou přináší reakce přátel a sousedů. "Co se stalo s tvojí nohou?" Po miliontém pokusu to vysvětlit, jsem se naučila zamumlat "Staré zranění z války", zatímco se co nejrychleji snažím odejít. "House, M.D." můj postoj změnil. Když jsem uviděla čtyřbodovou hůl v seriálu, zavřískala jsem nadšením. Je to jako vidět kamaráda hrajícího malou roli v seriálu. "To je moje hůl!" říkám každému, kdo je právě poblíž. Chápu, že je na těchto stránkách považována za "příšernou čtyřbodovou hůl", ale Houseův mozek má spojení s jeho nohama, kterými já neoplývám. Naučila jsem se nějaké potrhlé zručnosti ze seriálu jako zastavení zavírání dveří od výtahu. (Pracuji na točení, ale kovová čtyřbodová hůl je na jednom konci těžší, takže musím stále používat dvě ruce.) A miluju Houseův sarkastický přístup k bytí mrzákem. Konec konců, čtyřbodová hůl vám vždycky zajistí místo v autobuse. Takže držím svoji hůl hrdě, když se belhám po sousedství. V kterém jsem hrdým členem Čtyřbodového týmu. |
 Elisina supr modrá čtyřbodová hůl: |
|
Pravda o holích odtajněna! Wackjob 13. července 2009 |
Tak skvělý jaký je seriál House, M.D., tak jako všechny televizní seriály, vám ukazují jen polovinu skutečného příběhu života s holí. Samozřejmě, byla mu podkopnuta, naříznuta, ale House se nemusí vypořádávat s většinou opravdových trapných situací, s kterými se musejí uživatelé holí vypořádávat. Například:
1) "Šlápnutí" koncem hole na paty člověka před vámi. 2) Spocení ruky od rukojeti (zvláště, když je to polstrovaná rukojeť); 3) JESTLIŽE by si House nechal Hectora, Wilsonova psa, a musel sbírat Hecterovy exkrementy... představte si tento scénář: House nemá představu jaké to je sbírat psí exkrementy do sáčku, přehodit hůl do špatné ruky (která shodou okolností drží vodítko), a nedej bože aby ještě měl House v ruce kávu v kelímku! Měl by raději doufat, že to bude moci vyhodit do koše dříve, než Hector cukne vodítkem, a tak si kafe vychrstne na své suprové tričko. 4) Vybrání vaší pošty z uzamykatelné poštovní schránky ve vašem domě jednou rukou, která bude muset vzít/nést všechno co je ve vnitř (zase: nedělejte tohle, když jdete se psem nebo kelímkem s kávou!). A dodatek: Když House pracuje v nemocnici, musí si čistit rukojeť tou voňavou dezinfekcí, kterou mají na každém kroku? (Mimochodem, z býčího penisu nejsou jen hole. Také se prodává usušený býčí penis ve zverimexích jako žvýkací hračka pro psi, akorát jim říkají "býčí tyčka". Poprvé jsem to kupovala, když venku pršelo. Když jsem se dozvěděla, co to je, řekla jsem prodavači: "Jestli se rehydratuje cestou domů, bude te mí VELKÝ průšvih.") Takže vidíte. Něco z toho by se mělo objevit v šesté sezóně, jinak ti nahoře dostanou pár rozlobených dopisů. |
 Možná si měl House nakonec tu hůl z býčího penisu vzít, jestli se chtěl Hector do ní znovu zakousnout... |
|
Čtvrtý příběh Finney 14. července 2009 |
Nebyla jsem původně fanouškem House, až jednou kamarád nahrál "Three Stories" [Tři příběhy] a dal mi to se slovy "Musíš mi říct, jestli je to kravina nebo ne." Bolí mě přiznat, že nahrávka ležela nezhlédnuta dva týdny, než mi přítel znovu popohnal, takže jsem to konečně vložila do přehrávače a podívala se.
V druhé polovině roku 2000 jsem utrpěla svoji vlastní verzi Houseova zranění, i když v druhé noze a v jiném svalu, jiným způsobem. Je pravda, že moč se zbarví do barvy čaje, když se požkozené buňky svalů dostanou do ledvin. Naštěstí pro mě, byla jsem diagnostikována za den nebo tak, ale už tehdy jsem utrpěla nervové požkození a nekrózu tkáně. Opustila jsem nemocnici o berlích a nikdy jsem už znovu nenabyla pohyblivosti své nohy. Je pravda, že to pro člověka, který používá hůl, denně přináší mnohonásobné bezděčné stereotypy a předpojaté pohledy. Neznámí lidé v obchodech se mě buď trapně nemotorně vyhýbají, zírají nebo se mohou přerazit, aby mi pomohli bez toho, aby se zeptali, jeslti vůbec něco potřebuji. Někteří si myslí, že jsem požkozená mentálně stejně jako fyzicky, takže se naprosto ztotožňuji s významem, který tomu přiřazuje House. Jeden má sklon to nějak nahradit, co ztratili, ať už si to uvědomuje nebo ne. Stala jsem se loajálním fanouškem seriálu House z mnoha důvodů, ale hlavně proto, že věřím, že seriál udělal z lidí s handicapem, zvláště z těch, co používají hůl, do určité míry více přístupné a demystifikované. |
 Velmi pěkná hůl s rukojetí Fritz patřící Finney: "Lakované hikorové dřevo, mosazná rukojeť, vytvořená přesně pro moji dlaň. House by byl pyšný." |
| VÁŠ PŘÍSPĚVEK |
Mnoho díků Elisa, Wackjob a Finney za jejich příspěvky. Jsou zábavnými a výchovnými záblesky do života lidí používajících hůl. Máte co říci o holích? |
House nezajímá vaše blbá ukňouraná historka. |
